Když trh klesá, lidé panikaří. Když roste, zase přehnaně riskují. Ekonomická rozhodnutí nejsou jen o číslech, ale často o emocích, především o strachu. Proč máme tendenci dělat špatná finanční rozhodnutí právě tehdy, když je to nejvíc potřeba?
Strach jako motor úspor i panických prodejů
Strach nás chrání – dává nám signál, že je něco v nepořádku. V ekonomice ale může vést k extrémům: lidé kvůli obavám ztráty investic prodávají akcie ve špatný čas, nebo naopak příliš šetří a odmítají investovat i do rozumných projektů.
Kognitivní zkreslení: potvrzování strachu
Mozek má tendenci hledat informace, které potvrzují jeho obavy. Pokud se bojíme krize, všude vidíme hrozbu. Tento fenomén se nazývá konfirmační zkreslení a vede k posilování strachu a iracionálním rozhodnutím.
Strach z neznámého a nejistoty
Finance jsou plné nejistot, a to vyvolává stres. Nedostatek informací nebo jejich přemíra může způsobit paralýzu rozhodování nebo naopak impulzivní jednání.
Jak strach zvládat?
- Vzdělávání – lepší znalosti snižují neznalost a tím i strach.
- Diverzifikace portfolia – rozložení rizika uklidňuje mysl.
- Stanovení jasných cílů a plánů – připravit si strategii před krizí pomáhá jednat racionálně.
- Emoční odstup – naučit se vnímat emoce jako signál, ne jako rozkaz k jednání.
