Ekonomika tu byla dávno předtím, než se vůbec objevila slova jako HDP nebo inflace. Od směny zboží na tržištích po složité finanční systémy – jak se měnilo naše chápání ekonomiky v průběhu dějin?
1. Antika: Etika a rovnováha
V antickém Řecku a Římě ekonomiku chápali hlavně jako morální otázku. Platón i Aristoteles řešili, co je „spravedlivá cena“ a jakou roli má hrát obchod v životě ctnostného člověka. Zisk byl vnímán spíše podezřele, a lichva (půjčování na úrok) byla mnohde zakázaná.
2. Středověk: Víra, desátky a cechy
Ve středověku dominovala ekonomickému myšlení církev. Trh se podřizoval náboženským pravidlům, vznikaly cechy, které regulovaly ceny a chránily kvalitu řemesel. Ekonomika byla statická – bohatství mělo zůstat „v rovnováze“ a změna byla podezřelá.
3. 18.–19. století: Vzestup trhu a neviditelná ruka
S průmyslovou revolucí přichází klasická ekonomie – Adam Smith, David Ricardo nebo John Stuart Mill. Smithova „neviditelná ruka trhu“ znamená, že svobodné rozhodování jednotlivců vede ke společnému prospěchu. Začíná se prosazovat myšlenka, že zisk není zlo, ale motor pokroku.
4. 20. století: Krize, státy a rovnováha sil
Velká hospodářská krize ve 30. letech ukázala limity volného trhu. John Maynard Keynes navrhl, aby stát aktivně zasahoval do ekonomiky a vyrovnával cykly pomocí daní, výdajů a úrokových sazeb. Naopak Milton Friedman a monetaristé později volali po návratu k menší roli státu.
5. 21. století: Globalizace, data a udržitelnost
Dnes se ekonomické myšlení točí kolem klimatické změny, digitalizace a nerovnosti. Tradiční ukazatele jako HDP nestačí – mluví se o „ekonomice štěstí“, „oběhovém hospodářství“ nebo „postrůstu“. Ekonomika už není jen číslo, ale i hodnota.
