Svatba může být nejdražší den v životě. Ale co když je to investice? Ve většině tradičních kultur to rozhodně platí. A přitom – i moderní svatby zůstávají silným ekonomickým symbolem.
Věno, nevěstinec a dohazovači: Historie manželství jako obchodní aliance
V tradiční Indii bylo (a částečně stále je) věno zásadní složkou manželství. Rodina nevěsty platí rodině ženicha, čímž zajišťuje nejen její budoucnost, ale i vztahy mezi rodinami. V mnoha případech to byla forma sociální mobility: čím vyšší věno, tím prestižnější ženich.
Naopak například v některých afrických kulturách platí ženich rodině nevěsty, tzv. nevěstinec. To není „koupě“ ženy, ale symbol toho, že muž uznává hodnotu jejího původu a je schopen ji zajistit.
Ve feudální Evropě byla svatba diplomatickým aktem mezi rody, často dojednávaným skrze dohazovače. Dnes se tomu smějeme v romantických komediích – ale ekonomický princip zůstává: manželství sjednocuje majetek, rody a moc.
Svatba jako veřejná investice
V mnoha kulturách je svatba povinně okázalá – i když na ni rodina nemá. Proč? Protože jde o sociální zhodnocení: kdo dokáže pozvat širokou komunitu, pohoštit ji, obléct se ve velkém stylu a obdarovat hosty, získá uznání, důvěru i prestiž.
Na některých místech se rozjíždějí soutěže o nejdražší svatbu, kde rodiče berou půjčky, jen aby nečelili hanbě, že jejich dcera „nestála za nic“. Ale tento „přepych“ není zbytečný – často zajišťuje výhodnější budoucnost páru v očích komunity.
Moderní svatba jako ekonomické představení
Ani u nás není svatba bez významu. Není to jen romantický den – je to symbolické veřejné oznámení: jsme pár, máme podporu, máme zázemí. Často se odehrává v krásném prostředí, s profesionální výzdobou, drahými šaty a kameramanem. Kdo si to může dovolit, ukazuje svůj status – podobně jako dřív.
A stále platí: dar v obálce není jen gratulace, ale forma účasti na „nákladech“ svatby. Vztahy se upevňují, závazky vytvářejí.
