Evropa čelí nebývalému tlaku na zajištění strategických surovin, které jsou klíčové pro přechod na elektromobilitu a rozvoj bateriových technologií. Mezi nimi dominuje litium – kov, jenž se stal synonymem pro budoucnost čisté energie. V této souvislosti se i Česká republika dostává do středu pozornosti díky obrovskému ložisku u Cínovce v Krušných horách, které je jedním z největších v Evropě. Vláda i soukromí investoři cítí příležitost, ale zároveň se rozehrává složitá partie mezi ekonomickými zájmy, ekologickými obavami a geopolitickými tlaky.
Cínovec – český eldorádo?
Zásoby lithia u Cínovce jsou odhadovány na více než 3 % světových zdrojů, což z této oblasti činí evropský unikát. Těžba lithia zde sice není novinkou – těžilo se tu již v 50. letech, ovšem tehdy pro jiné účely. Dnes se pozornost obrací k výrobě baterií pro elektromobily a ukládání energie, což z lithia činí jeden z nejžádanějších kovů současnosti. Projekt těžby a následného zpracování lithia v regionu zaštiťuje společnost Geomet, částečně vlastněná státní firmou ČEZ, což přidává těžbě politickou dimenzi.
Politika i trh sledují každý krok
Surovinová soběstačnost je dnes vnímána jako klíčový pilíř ekonomické bezpečnosti. Po energetické krizi a závislosti na ruském plynu si evropské země uvědomily, jak snadno může být ohrožena jejich stabilita. Litium je v tomto ohledu strategickou surovinou číslo jedna. Evropská unie zařadila litium na seznam kriticky důležitých surovin a podporuje investice do domácí těžby a zpracování. Český stát se tak snaží nejen ochránit si svůj podíl, ale i navázat těžbu na domácí průmysl, například přes výstavbu tzv. gigafactory na baterie.
Ekonomický přínos versus ekologické obavy
Odhaduje se, že těžba lithia v Krušných horách by mohla generovat stovky miliard korun v dlouhodobém horizontu a vytvořit tisíce pracovních míst. Region, který se dlouhodobě potýká s útlumem těžkého průmyslu a vysokou nezaměstnaností, by mohl zažít zásadní ekonomický obrat. Ovšem těžba je vždy spojena s environmentálními riziky – od zásahů do krajiny po riziko kontaminace spodních vod. Obyvatelé regionu i ekologické organizace proto požadují maximální transparentnost a přísné kontroly.
Přidaná hodnota musí zůstat doma
Jedním z hlavních cílů české vlády je zajistit, aby se litium nejen těžilo na našem území, ale také zpracovávalo a finálně využívalo. To znamená investice do zpracovatelského průmyslu, výzkumu a vývoje i výstavby bateriových továren. Pokud by se podařilo napojit těžbu na celý výrobní řetězec, Česká republika by mohla získat nejen surovinovou, ale i technologickou výhodu. Scénář, kdy by se litium jen vyvezlo v surovém stavu, by byl promarněnou příležitostí.
Budoucnost se právě píše
Lithiová horečka v Česku je ukázkou toho, jak se globální megatrendy promítají do konkrétních regionů. Zatímco svět míří ke klimatické neutralitě, geopolitické napětí a tlak na soběstačnost přepisují pravidla byznysu. V Cínovci se tak nehraje jen o těžbu kovu – jde o budoucnost celého odvětví a pozici Česka v novém průmyslovém ekosystému Evropy. Úspěch nebude záviset jen na geologii, ale především na schopnosti propojit průmysl, stát a místní komunity. Pokud se to podaří, může se z českého pohraničí stát nový symbol evropské zelené průmyslové revoluce.
