V uplynulých dekádách se evropský průmysl do značné míry přesunul mimo kontinent. Výrobní kapacity se přesouvaly do Asie, především do Číny, kde nižší náklady na pracovní sílu slibovaly vyšší marže a rychlejší růst. Tento trend však v posledních letech naráží na své limity. Pandemie covidu-19, válka na Ukrajině a rostoucí napětí mezi Západem a Čínou přiměly evropské státy i firmy přehodnotit svou strategii. Výsledkem je návrat výroby zpět do Evropy – fenomén známý jako „reshoring“ či „nearshoring“.
Drahá závislost na levné výrobě
Krize posledních let ukázaly, jak křehké mohou být globální dodavatelské řetězce. Když se v roce 2020 zavřely čínské přístavy a továrny kvůli přísným lockdownům, mnoho evropských podniků přišlo o klíčové komponenty a suroviny. Podobný scénář se opakoval během války na Ukrajině, kdy došlo k výpadkům v dodávkách energie a surovin. Závislost na vzdálených trzích, která dříve vypadala jako výhodná strategie, se najednou proměnila v drahé a rizikové rozhodnutí.
Nové příležitosti pro střední a východní Evropu
Z přehodnocení dodavatelských řetězců těží především země střední a východní Evropy. Polsko, Česko, Slovensko či Rumunsko se stávají novými centry evropského průmyslu. Nabízejí kombinaci kvalifikované pracovní síly, členství v EU a relativně nízkých nákladů ve srovnání se západoevropskými státy. Firmy ze západu Evropy zde budují nové závody a přemísťují části výroby, které dříve outsourcovaly do Asie. Tento trend s sebou přináší nejen růst investic, ale i tlak na infrastrukturu a pracovní trh.
Automobilový průmysl v přechodné fázi
Jedním z příkladů odvětví, které prochází dramatickými změnami, je automobilový průmysl. Přechod na elektromobilitu, tlak na zkrácení dodavatelských řetězců i rostoucí požadavky na bezpečnost dodávek vedou automobilky k tomu, aby více investovaly do lokální výroby. Baterie, čipy a další klíčové komponenty se snaží získat blíže k montážním závodům. V tomto kontextu hrají významnou roli i státní pobídky – například v Německu nebo Francii vlády podporují výstavbu gigafactory pro výrobu baterií.
Evropská odpověď na čínský model
Zatímco Evropa se dříve snažila konkurovat levnější výrobou v Asii, dnes sází spíše na kvalitu, technologickou vyspělost a udržitelnost. Cílem není napodobit čínský model, ale nabídnout alternativu – spolehlivý, ekologicky odpovědný a geopoliticky bezpečnější průmyslový základ. Investice směřují nejen do výroby samotné, ale i do automatizace, digitalizace a vývoje. Firmy si uvědomují, že bez modernizace nebude reshoring dlouhodobě konkurenceschopný.
Výzvy, které nelze ignorovat
Navzdory rostoucímu trendu návratu výroby čelí Evropa celé řadě výzev. Jednou z největších je nedostatek kvalifikované pracovní síly. Mnoho zemí se potýká s demografickým poklesem a technické obory nejsou mezi mladými dostatečně atraktivní. Dalším problémem jsou vyšší náklady – evropská výroba bude téměř vždy dražší než v Asii. Úspěch reshoringu proto závisí na schopnosti zvýšit produktivitu, snížit energetickou náročnost a najít nové modely spolupráce mezi státem, firmami a školstvím.
Budoucnost průmyslu: méně globální, více strategická
Zdá se, že éra bezstarostné globalizace končí. Evropský průmysl se posouvá od maximalizace zisků k maximalizaci odolnosti. Reshoring není jen módní slovo, ale strategická nutnost v době, kdy geopolitika znovu ovlivňuje hospodářská rozhodnutí. Výzvy jsou značné, ale potenciál přetvořit evropský průmysl na moderní, udržitelný a bezpečný je historický. Evropě se tak otevírá nová šance – proměnit krizi v katalyzátor průmyslové obnovy.
