Zatímco ještě před pár lety byly start-upy hvězdami byznysové scény a venture kapitál proudil do technologických firem ve velkém, dnes se situace dramaticky změnila. Po letech levného kapitálu, pandemické expanze a optimismu přichází vystřízlivění. Investoři zpřísňují podmínky, zvažují každý krok a start-upy se potýkají s novou realitou: peníze nejsou samozřejmost. Krize likvidity, kterou podnítil růst úrokových sazeb a opatrnost investorů, proměňuje celý inovační ekosystém.
Zlaté časy skončily
Roky 2020 a 2021 byly pro technologické start-upy obdobím rekordních investic. Vznikaly jednorožci (start-upy s hodnotou nad miliardu dolarů) jako na běžícím pásu a firmy často získávaly financování na základě vize, nikoli reálných výnosů. V dnešním prostředí by však jen málokterý z těchto „papírových obrů“ uspěl. Trh se znovu učí oceňovat skutečnou hodnotu, udržitelnost a především ziskovost. Investoři už nehledají dalšího „Ubera“, ale spíš stabilní firmu, která skutečně vydělává.
Méně peněz, více disciplíny
Změněná situace nutí zakladatele start-upů přehodnocovat strategie. Pryč jsou časy rychlé expanze za každou cenu. Dnes se klade důraz na efektivitu, úspornost a realistické obchodní modely. Mnohé firmy se musí naučit fungovat s menším rozpočtem a hledat nové zdroje příjmů. Vedle klasických investorů roste význam alternativních forem financování – například prostřednictvím crowdfundingových platforem, angel investorů nebo venture debt.
Evropská perspektiva
Evropský start-upový ekosystém prochází specifickým vývojem. Na rozdíl od USA, kde je rizikový kapitál běžnou součástí ekonomiky, Evropa stále dohání ztrátu. Přesto právě v těžkých časech začíná vynikat. Například v České republice se v posledních letech vytvořilo několik fondů zaměřených na podporu early-stage firem a přibývá i kvalitních inkubátorů a akcelerátorů. Evropa má navíc výhodu v tom, že si už dříve osvojila „lean“ přístup, tedy důraz na šetrné a promyšlené podnikání.
Výzva i příležitost
Současné investiční sucho má i své pozitivní stránky. Vytváří tlak na kvalitu. Start-upy, které nyní přežijí, budou pravděpodobně silnější, odolnější a lépe připravené na budoucnost. Očištěním trhu od firem, které spoléhaly pouze na externí financování, se uvolní prostor pro ty, kteří mají opravdu co nabídnout. Vzniká tak zdravější podnikatelské prostředí, v němž se více než vize cení výsledky.
Konsolidace a nové aliance
Nedostatek kapitálu vede také k nové vlně fúzí a akvizic. Menší start-upy se spojují, aby přežily, nebo jsou pohlceny většími hráči, kteří si tím posilují pozici. Tento trend je patrný zejména v sektorech jako fintech, zdravotnické technologie nebo udržitelná mobilita. Spolupráce namísto rivality se stává klíčem k přežití – a často i k růstu.
Příští kapitola začíná
Změna podmínek na trhu není koncem éry start-upů, ale spíš přechodem do její nové fáze. Fáze, kde bude hrát hlavní roli kvalita, stabilita a reálná hodnota. Investoři se neodvrátili od inovací – jen jsou nyní opatrnější. Start-upy, které dokážou adaptovat své strategie a nabídnout víc než jen nápad, mohou z této krize vyjít silnější než kdy dřív.
Současná „start-upová zima“ tedy není jen obdobím omezení. Je to zároveň prostor k přemýšlení, restrukturalizaci a posílení. Ti, kdo v tomto období uspějí, budou mít na konkurenčním trhu budoucnosti značnou výhodu.
